Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s..... Klausem Pohlem

7. 1. 2010
Když v Bílině vyslovíte zaklínadlo Klaus Pohl, fanoušci kopané vědí, že je to jejich dlouholetý spolehlivý brankář, který kraluje ve svém panství malého a velkého vápna již téměř dvacet let. Za celou dobu svého působení v klubu patří k oporám týmu a stává se z něj pomalu nestárnoucí legenda mezi tyčemi a vzorem pro mladší ročníky hrající v Bílině. Jednu z ikon bílinského fotbalu jsme zastihli v plném tréninku i přesto si našel chvíli poskytnout nám rozhovor.
 
NA: Je odehrána půlka sezóny, jak byste ji zhodnotil?
Začátek velmi špatný, ale postupně se výkon mužstva začal zvedat. Nejhorší to bylo v Žatci, kde jsme dostali výprask a snad šest kol neudělali ani bod. Posledních pět zápasů jsme odehráli velmi dobře, nechybělo nasazení a chuť vyhrát. Škoda že pak už podzim skončil, po zápase s Chomutovem jsme byli tak rozjetí, že bychom ještě nějaké body udělali.Obrazek
NA: Co vás v nejbližší době nemine?
Začala zimní příprava, no pro mě nejhorší období, už taky nejsem nejmladší a každý rok to bolí víc a víc. Musím se s tím poprat, mám v sobě vůli, že to ještě skousnu, alespoň shodím nějaké ty kila. Pevně věřím, že se připravíme, abychom odehráli kvalitní jaro, a já budu platným členem kádru.
NA: Je pravdou, že tréninková morálka co se týká účasti na trénincích „A“ mužstva je na úrovni „pralesní ligy“?
Já si myslím, že důležitým mezníkem byl příchod kluků z Mostu. Třeba minulý rok kdy jsme se tu párkrát sešli ve čtyřech nebo pěti. Neříkám, že se to teď nestane, ale rozhodně to není tak časté. Příchodem mosteckých se probudili i někteří bílinští „držáci“. Nikdy se nás nesešlo méně jak devět lidí a to je už velmi solidní účast, když mnoho spoluhráčů pracuje na směny.
NA: Přezimovali jste na předposledním místě tabulky s pasívním skórem 13:32. Jak jste viděl těch třicet dva branek pohledem posledního hráče?
Hrozný, hrozný, strašný. Dostávali jsme mnoho gólů ze začátku soutěže než si sedla obrana, to jsme měli veliké problémy. Obrana chybovala, já jsem toho taky moc nechytil, nešlo to nikomu, byli jsme špatní. Ale jak jsem již řekl posledních šest utkání už jsme dostali maximálně branku na zápas a jen kousek štěstíčka chyběl, abychom naplno bodovali. Mezníkem asi bylo uzdravení Radka Stilera, který dal hře takový ten ráz a na poslední čtyři zápasy přišel, Patrik Filo, který je výborný silový hráč.
NA: Máte nějaké rituály před zápasem?
Tak třeba oblékám se vždy zprava, co se týče bot, rukavic, chráničů. Holím se ve středu. Jak se nedaří, zkouším všechno možný, vím, že to nehraje roli, ale mě to celkem pomáhá. Když třeba dostanu hodně gólů, tak už v tom dresu nerad chytám znova, ale to by tady muselo být alespoň patnáct sad triček pro gólmana.
NA: Lidé vás vnímají jako slušného a milého člověka. Když se ale postavíte do své svatyně, stává se z vás ukřičený rebel, v čem je ta proměna?
To rozhodně. Nejsem člověk, který se smíří s pocitem, že má prohrát. Já neumím prohrávat, šíleně mě štve, když někdo nedělá to, co jsme si před utkáním řekli v kabině. Taky to po mě vyžaduje trenér, kdybych neřval na hřišti, dostával bych vynadáno já. I přesto vše mi vytýká, že křičím málo.
NA: Jak myslíte, že dopadne jarní a tedy i celkově celá sezóna?
Bílina je tým, který by měl hrát krajský přebor, a všichni uděláme maximum pro to, aby ho i nadále hrála. Fotbalisty máme kvalitní, zázemí výborné a já věřím, že uděláme nějakou tu vítěznou šňůru a budeme ke konci jara už hrát o klidný střed tabulky.Obrazek
NA: Měl jste někdy nějaké vážné zranění, kde nad vámi visel otazník o konci fotbalové kariéry?
To je moje velké štěstí, chytám už dlouho a žádné vážné zranění jsem neměl. Naštěstí se mi vždy úrazy vyhýbaly, samozřejmě nepočítám nějaké ty naraženiny, nebo natažené svaly, ale to je normální věc, která k fotbalu patří.
NA: Léta utíkají, určitě už je cítit i tlak mladších kolegů vytlačit vás z postu jedničky? Co bude dál, až jednou ukončíte fotbalovou činnost?
Tak já už jsem ve věku, kdy o tom musím přemýšlet co dál až jednou dohraju svůj poslední zápas. Zatím nevím ještě si říkám, že odehraji tak jednu dvě sezóny. Je tu pár mladých talentů, kteří když budou poctivě trénovat, mne můžou třeba i příští podzim nahradit. Nemám to místo předplacené, ale upřímně já si myslím, že jsem dost soudný na to, až uvidím, že na to nemám, nebo že mne přeroste mladší kolega, nebudu mít vůbec žádný problém mu to místo přepustit. Samozřejmě nedám mu to zadarmo a o triko bych se ještě porval.
NA: Co byste popřál všem fanouškům do nového roku?

Určitě zdraví všem to je v životě to nejdůležitější. A co se týká kopané, abychom hráli klidný střed tabulky, fotbal nás bavil, diváci nám fandili a ze zápasů chodili spokojení s naší předvedenou hrou a nasazením.